Rozhovor s Eliškou Vondráčkovou
Eliška Vondráčková pracuje jako vedoucí sekce služby rodinám v Centru pro rodinu a sociální péči v Brně, vystudovala sociologii a sociální práci a sociální politiku na FSS MU Brno, má 3 děti – syny 18, 14 a 10 let, vede semináře a kurzy pro rodiče, kurzů efektivního rodičovství vedla asi 12, seminářů desítky, je spoluautorkou scénáře filmu "Cesty k pozitivnímu rodičovství". Paní Vondráčkovou jsem poprosila o pár odpovědí na otázky, protože píšu na téma kurzů efektivního rodičovství bakalářskou práci.
1) Pokud mám správné informace, za masivní rozvoj v realizaci kurzů efektivní výchovy v ČR můžeme děkovat právě Centru pro rodinu a sociální péči v Brně, kde působíte. Proč se centrum rozhodlo tyto kurzy podporovat?
S rodiči v naší organizaci pracujeme již od počátku devadesátých let a po zkušenostech jsme poznali, že je potřeba s rodiči pracovat dlouhodobějším způsobem – jednotlivé přednášky nepřináší takový efekt jako ucelený program, který dá rodičům vhled do jejich přístupu k rodičovství v celé šíři. Na doporučení profesora Vladimíra Smékala z FSS MU Brno jsme se obrátili na Valerii Wágnerovou, která program Efektivní rodičovství znala z Kanady a byla v tomto programu vyškolena. My jsme tento model od ní převzali.
2) Je možné říci v krátkosti něco celkově o historii efektivního rodičovství? Z čeho vychází ( autoři, teorie, vědní disciplíny ), kdo ER dal jakoby rámcovou podobu tématických okruhů (logické a přirozené důsledky, povzbuzování, 4 cíle negativního chování ... ) a kdo jej zformoval do kurzů jak je znám já dnes ( 9 lekcí, jejich témata, nástin struktur lekcí a aktivit )?
Kurz efektivního rodičovství je zážitkově vedený program, vytvořený psychology Don Dinkmeyerem a Gary D. McKayem, jehož cílem je prostřednictvím praktického nácviku řešení nejčastějších problémových situací, se kterými se rodiče při výchově svých dětí setkávají, poskytnout podporu a pomoc rodičům.
Kurz vychází z teorie individuální psychologie rozvíjené Alfredem Adlerem (1870–1937) a jeho žákem Rudolfem Dreikursem (1897–1972). A. Adler tvrdí, že výchovné problémy s dětmi není možné ovlivnit ani trestáním, ani poučováním, ale usměrňováním dítěte skrze pochopení jeho osobnosti. Není dobrá cesta dítě zlomit, ale získat ho. Každý jedinec – i dítě usiluje o určitý konkrétní cíl, kterým je touha někam patřit a být právoplatným, uznávaným členem. Čím dříve dítě získá zkušenost se spoluprací, s uznáním a oceněním v rodině, tím snadněji si vytvoří pocit sounáležitosti se skupinou – rodinou a chuť přispívat k jejímu dobrému fungování.
Současně specifikum kurzu spočívá ve využití skupinové práce s rodiči a tím získání sebejistoty, sociálního kontaktu s lidmi ve stejné situaci a díky odbornému vedení také nových dovedností a znalostí. Skupina je vhodná forma pro tento typ programu, práce s rodiči ve skupině je velmi produktivní. Odborníci zdůrazňují velkou sílu skupiny, která dává jednotlivci příležitost a bezpečný prostor ke změně chování, pocitů i postojů a také příležitost k učení. Některé dovednosti mohou být velmi dobře nacvičeny nejprve v bezpečí skupiny. Z interakcí mezi jednotlivými členy i mezi členy a lektorem mohou vyvstat různé podněty, které napomáhají rozvoji jednotlivce. Program je vhodný pro rodiče dětí různého věku, jeho principy jsou využitelné i ve vztazích mezi dospělými.
V roce 2006 Valerie Wágnerová, lektorka rodičovského vzdělávání vyškolená společností Saskatoon Adlerian Society v Saskatoonu v Kanadě, připravila pro CRSP dokonce českou verzi manuálu pro lektory rodičovského vzdělávání včetně sady pracovních listů pro rodiče.
V CRSP byla nejprve vyškolena první skupina lektorů z řad psychologů, pedagogů a rodinných pracovníků. V současnosti CRSP program zaštiťuje v ČR, vede kurzy pro rodiče, školí lektory programu z celé republiky, poskytuje jim supervizi a další vzdělávání.
3) Jak probíhaly první pokusy s realizací kurzů u Vás a kdy to bylo?
Bylo to v roce 2006. Nejprve jsme dělali dva víkendové kurzy a z počátku bylo velmi nejisté, jestli o ně bude ze strany rodičů zájem. Proběhly dva kurzy a následně jsme vyškolili první skupinu lektorů, kteří začali kurzy realizovat. Postupně se zájem rodičů zvyšoval a v současné době je zájem stabilní I v menších městech. Rodičovské vzdělávání se stává podobnou samozřejmostí jako příprava na porod.
4) Jak by se dalo jednoduše odpovědět na otázku “co je to efektivní rodičovství”?
Je to rodičovství založené na vzájemném respektu a úctě, které umožňuje dítěti volit v rámci pevně stanoveného řádu rodiny a pravidel, které daná rodina považuje za důležité. Je to rodičovství založené na sebedůvěře rodiče, je vůči dítěti jasné, jednoznačné, čitelné a zároveň vstřícné.
5) Dá se o ER mluvit například jako o výchovném směru vycházejícím z individuální psychologie?
Ano, přestože pro rodiče nemá tento fakt žádný význam, protože výchovné zásady, které skutečně nejprve a nejuceleněji popsal Alfred Adler jsou shodně přijímané a prosazované i dalšími současnými psychologickými směry.
6) Co je pro Vás takovou zásadní myšlenkou nebo poznatkem efektivního rodičovství? (například myšlenka potřeby sounáležitosti a snaha o její naplnění )
Je to myšlenka, že dítě má stejné potřeby jako rodič a že cit sounáležitosti (tedy naplnění potřeby být milován, být schopný a úspěšný a mít vliv na dění v mém okolí) je potřebný pro ducha spolupráce v jakékoli skupině – tedy i v rodině.
7) Uplatňujete principy efektivního rodičovství ve Vaší rodině?
Ano, i když jako každý rodič dělám chyby. :-)
8) Co si myslíte, že z “pravidel” efektivního rodičovství nejvíce pozitivně ovlivnilo Vaši rodinu? Například povzbuzování, změna negativního v pozitivní, myšlenka společně tráveného času, logické a přirozené důsledky, rodinné rady a pravidla...
Oceňování všeho dobrého – i malého pokroku nebo alespoň snahy a přístup k dítěti, který ho bere (úměrně jeho věku) jako samostatnou a zodpovědnou bytost.
Mnohokrát děkuji za Váš čas
Rozhovor vedla Zuzana Zaharowska
